Ve všedních dnech se s příběhem seznamují školáci i předškoláci z regionu. Děti ze Základní a Mateřské školy z Lovčic tam zastihla redaktorka Vlaďka Wildová.
Podle reakcí žáků z lovčické základní školy, i jejich učitelek, se záměr chlumeckých muzejníků s 'oživlými' plátny starých mistrů povedl. S Pašijovým příběhem v kostele Nejsvětější Trojice v Chlumci nad Cidlinou se může seznámit i veřejnost. A to na Květnou neděli 24. března od 15 a od 16 hodin. Zvou vás ředitelka chlumeckého muzea Helena Krátká a Vlaďka Wildová.
V Městském muzeu Loreta pracují v současné době tři zaměstnanci. Ani jeden z nich nemá plný pracovní úvazek, tak je pozoruhodné, co dokážou vytvořit. Pašijový příběh tak názorně předávají školním i předškolním dětem. Podle muzejníků jsou to především „přespolňáci“. Některé školy se k nim i vrací, třeba Základní škola z Kolína.
U výjevu Poslední večeře Páně, tam jsme využili stoly, které jsme prostřeli a účastníky večeře jsou pak vystříhané postavy. K této instalaci se váže úsměvná příhoda: říkali jsme si, že využijeme maximálně dva stoly, to je až až. Když jsme přinesli vytištěnou kopii večeře, tak postavy byly hodně malinké. Chtěli jsme, aby byly v životní velikosti, stůl je tedy nakonec dlouhý přes pět metrů.
Ježíš jako hrdina. Proč pozval na večeři i Jidáše? Školáci a předškoláci ze sousední obce Lovčice na výstavě takřka ani nedutali. Příběh, který jim vyprávěla a výjevy dokládala Helena Krátká, je zjevně zaujal. Vadila jim zrada i nespravedlnost. Překvapeně reagovali na „zmrtvýchvstání“, ptali se, proč je Ježíš neviditelný a kdy a pro koho tedy viditelný je.
Vlastivědné muzeum v Železnici kvete jarem. Výstava Zdobené kraslice nabízí i velikonoční pohlednice. Lámali si hlavu i nad tím, proč Ježíš pozval na večeři i Jidáše, když už předem věděl, že právě on ho zradí.
