Mezi nejpozoruhodnější dominantu Hořic patří secesní symbolistický pomník Jana Husa, vytvořený podle návrhu významného českého sochaře Ladislava Šalouna. Tento pomník byl slavnostně odhalen 5. července 1914, celý rok před odhalením Husova pomníku na Staroměstském náměstí v Praze. Třetí Šalounův pomník Jana Husa najdeme v Libáni od roku 1925.
Hořické sousoší, vysoké 11 metrů, bylo vytesáno z pískovce z nedalekého lomu v Podhorním Újezdě. Sochařské práce podle Šalounova modelu provedl místní umělec František Vejs (1871-1951).
Loňský rekonstrukční zásah na tomto kulturním památníku se zaměřil na samotný Husův pomník a na jeho nadzemní části. Podrobnosti o restauraci - od očisty pomníku a odstranění usazených nečistot, až po aplikaci hydrofobizujících prostředků pro omezení vnikání vlhkosti do kamene - nám popisuje restaurátor Petr Glásler. Tento památník je významnou připomínkou hořického kamenického řemesla, které dosahuje světové úrovně.
V interiéru pomníku je také část technického zařízení pro dnes nefunkční vodní prvky. Voda v tomto sousoší má silnou symboliku – představuje plynutí času a vítězství pravdy. Toto vše se podařilo umělecko-technicky vyjádřit Ladislavu Šalounovi.
Ivo Šafus nám ve svém „Českopisu“ přibližuje další symboliku tohoto díla. Pomník Jana Husa nejen představuje postavu tohoto náboženského reformátora, ale také symbolizuje „pravdu“. Pravda je nepohnutelná jako skála (proto je Husova postava monolitická) a slovo osvobozuje skryté proudy vody, které se spojují v uzavřeným cyklu (bazén). Před pravdou se rozprchávají lež a klam (zobrazeno jako shrbené postavy vlevo), lidé omládlí a slovo pravdy je vede k jasnému slunci (muž a žena vpravo). Toto je hlavní myšlenka, kterou autor sepsal a uložil do základu pomníku.
